Rozhovor s Klausem Bramhoferem o jeho osobním scénáři pro autonomní řízení v roce 2030
Autonomní řízení: Když se řidič stane cestujícím. To je představa silničního provozu v blízké budoucnosti. Asistenční a bezpečnostní funkce jsou navrženy tak, aby postupně automatizovaly základní úkoly řízení. Aby to bylo možné, musí vozidlo vždy bedlivě sledovat své okolí – v reálném čase. V tomto kontextu hrají důležitou roli senzorové aplikace, jako jsou kamery, radary a lidarové systémy. Připojení takových zařízení k palubnímu napájecímu systému má zásadní vliv na síťovou architekturu vozidel. Velký význam v tomto ohledu mají řešení přenosu dat s nízkou latencí a dokonalým stíněním. A přesně v tom spočívá kompetence MD.
Tech Talk představuje řadu rozhovorů, ve které se seznámíte s několika inspirativními osobnostmi ze společnosti MD i mimo ni a ze světa technologií, inovací a dalších oblastí.
V této epizodě Tech Talk jsme si sedli s Klausem Bramhoferem. Mluvíme o jeho pozici vedoucího technického produktového managementu v MD, jeho osobním scénáři pro autonomní řízení v roce 2030, dopadech na palubní napájecí systém a o tom, co MD dělá, aby byl na to připraven.
Klausi, řekni nám něco o sobě, osobně a v obchodním kontextu:
Klaus: Ahoj, jmenuji se Klaus, je m 44 let, šťastně ženatý a jsem otec 3 dětí. V MD pracuji od roku 2008 a zodpovídám za technický produktový management, elektronické produkty a náš nový konektorový systém C-KLIC. V soukromém životě si rád zahraji nějakou hudbu a jsem aktivní jako fotbalový trenér.
Jaký je váš osobní scénář pro autonomní řízení 2030? Jaká bude situace?
Klaus: Osobně si myslím, že v roce 2030 již budou jezdit první vozidla plně autonomně. To by nyní trvalo dalších 7 let, než by legislativa upravila potřebné otázky. Z technického hlediska by implementace neměla být problém. Vozidla už totiž autonomně jezdí po celém světě.
Jaké dopady má tento vývoj na interiér vozidel?
Klaus: Současné koncepční studie OEM ukazují, že interiér vozidla bude rozhodně pohodlnější. Trend pravděpodobně půjde směrem k obývacímu pokoji nebo kanceláři, přirozeně s potřebnou infrastrukturou v oblasti infotainmentu a konektivity. Dopravní události budou pro cestující stále více ustupovat do pozadí.
Jaké změny to přinese do palubního napájecího systému?
Klaus: V tuto chvíli se diskutuje o nových architekturách jako je zónová architektura, které by měly umožnit realizovat kratší přenosové cesty a tím i potřebná spojení. To však zase znamená, že řídicí jednotka zodpovědná za konkrétní zónu musí poskytovat podstatně více výpočetního výkonu, aby mohla obsluhovat a zpracovávat více aplikací.
Mezi jednotlivými zónami je proto nutné vyměňovat velké množství dat, což klade zvýšené nároky na přenosové spoje, v současnosti stále převážně řešení na bázi mědi. Nejnovější přenosové systémy stanovují limity na 25 Gbit/s nebo 15 GHz. V určitém okamžiku však bude jistě nutné uvažovat o nových systémech, aby byly schopny přenášet neustále se zvyšující rychlost přenosu dat. Středem pozornost se jistě opět stane optický přenos dat.
Autonomní řízení také vyžaduje stále více senzorové techniky (lidar, radar, kamera atd.), aby bylo možné optimálně snímat okolí a také s ním komunikovat. V důsledku toho je k tomu zapotřebí více kabelů a zásuvných komponent.
Co dělá MD, aby na to byla připravena?
Klaus: Na jedné straně MD prosazuje automatizaci ve výrobě svých produktů a kabelových svazků. Udržet a implementovat stále se zvyšující standardy kvality lze pouze s vysokým stupněm automatizace. Společnost MD se proto před několika lety rozhodla vyvinout a postavit výrobní stroje a zařízení vlastními silami, aby mohla jednat nezávisle na trhu.
Na druhou stranu se MD také snaží generovat větší kapacitu zakládáním nových výrobních závodů a rozšiřováním stávajících závodů, aby uspokojila budoucí zvýšenou poptávku po kabelových sestavách.
Dalším stavebním kamenem v budoucnu bude vývoj vlastních zásuvných komponentů, abychom prohloubili naše know-how v montáži a zároveň obsloužili očekávané objemy trhu.
Děkuji mnohokrát, Klausi, za tento velmi zajímavý rozhovor!