Projekt Tech Talk představuje řadu rozhovorů, ve které se seznámíte s několika inspirativními osobnostmi ze společnosti MD ELEKTRONIK, ale i mimo ni, a to především ze světa technologií, inovací a dalších oblastí.
V této epizodě jsme se setkali s Teddym (Tetsuro) Ishidou, produktovým manažerem naší pobočky v Japonsku, abychom si popovídali o automobilovém průmyslu v Japonsku, Číně, a o výzvách a příležitostech, které v regionu APAC v současnosti vznikají.
Teddy, povězte nám prosím něco málo o sobě. Jak vypadala vaše dosavadní kariéra a co vás vlastně přivedlo do společnosti MD ELEKTRONIK?
Ano, jistě. Jmenuji se Tetsuro Ishida, ale většina lidí mi říká Teddy. V současnosti žiji v Tokiu se svou ženou a naší dcerou. Svou kariéru jsem začal jako inženýr se zaměřením na přenosné počítače. Tehdy se notebooky teprve dostávaly na trh. Během 17 let jsem se podílel na vývoji celé řady konektorů pro výpočetní techniku a robotiku, a teprve poté jsem přešel do automobilového průmyslu. Posledních 18 let jsem strávil na různých pozicích v oblasti inženýrství a projektového řízení u tří globálních hráčů v automobilovém dodavatelském průmyslu a v roce 2023 jsem nastoupil do společnosti MD ELEKTRONIK.
Jaké jsou klíčové faktory automobilového průmyslu v Číně a Japonsku a čím se liší?
Automobilový průmysl v Číně i Japonsku je poháněn zejména inovacemi, avšak liší se svým strategickým zaměřením. Růst v Číně je tažen silnou vládní podporou bateriových elektrických vozidel (BEV), díky čemuž se Čína proměnila v největší trh s elektromobily na světě. Čína významně investuje do infrastruktury pro elektromobily, včetně dobíjecích stanic a výměny baterií, což tento trend ještě urychluje. Japonsko na druhou stranu klade důraz na hybridní elektrická vozidla (HEV) jakožto na přechodnou technologii, ale zároveň investuje do vodíkových palivových článků. Tento přístup odráží širší strategii Japonska ve snaze diverzifikovat budoucí řešení mobility vyvážením hybridních, elektrických a vodíkových technologií.
Jak se liší preference zákazníků na automobilovém trhu v Japonsku a Číně?
Spotřebitelské preference v Japonsku a Číně se výrazně liší, což samozřejmě odráží jedinečný kulturní a ekonomický kontext každé země. V Japonsku je silná poptávka po kompaktních a výkonných vozidlech, jako jsou vozy typu Kei (viz vysvětlení níže). Naproti tomu čínští spotřebitelé stále více upřednostňují větší vozidla, zejména SUV, která jsou vnímána jako symbol statusu a současně jsou praktická pro rodinné použití. Vznikající střední třída v Číně stále častěji volí prostorná a dobře vybavená vozidla SUV, která lze používat jak pro jízdu ve městě, tak na venkově. Kromě toho čínský trh zažívá prudký nárůst počtu elektromobilů (EV), k čemuž přispívají vládní pobídky a silný tlak na udržitelnost.
Mohl byste prosím vysvětlit, co jsou to vozy typu Kei a jaký mají v Japonsku význam?
Samozřejmě! Vozy typu Kei, známé také jako „lehké automobily“, představují jedinečnou kategorií malých a výkonných vozidel, která od svého uvedení na trh v roce 1949 hrají významnou roli v japonské automobilové kultuře. Tyto vozy byly původně zkonstruovány jako cenově dostupné dopravní prostředky pro válkou zbídačené japonské zákazníky. Vozidla typu Kei se vyznačují kompaktními rozměry s objemem motoru omezeným na 660 cm3, což je ideální pro pohyb v úzkých japonských ulicích a přeplněných městských oblastech. V průběhu let se tyto automobily vyvinuly do různých modelů, včetně nákladních automobilů a dodávek, které jsou oblíbené zejména u majitelů malých firem, protože navzdory svým malým rozměrům jsou schopny převážet značný náklad. Japonská vláda navíc podporuje oblibu těchto vozů různými daňovými úlevami a nižším povinným ručením, což z nich činí ekonomicky výhodnou volbu. Kromě toho si tato vozidla získala kultovní oblibu, zejména mezi mladšími generacemi, a to díky svému osobitému designu, nízké spotřebě paliva a kulturní přitažlivosti v podobě vlastnictví typicky japonského vozidla. Nejprodávanější BEV v Japonsku je model Sakura od Nissanu. Sakura je typickým příkladem vozidla typu Kei. Není výkonné ani velké, ale je chytré a vyhovuje potřebám a podmínkám spotřebitelů v Japonsku, a právě proto je u zákazníků v Japonsku velmi oblíbené.
Jak si Japonsko a Čína stojí v oblasti zavádění autonomních vozidel?
Japonsko i Čína jsou lídry v oblasti technologií autonomních vozidel (AV), nicméně jejich přístupy a vývoj se liší v důsledku rozdílných regulačních a tržních podmínek. Čína dosáhla rychlého pokroku ve vývoji autonomních vozidel díky silné vládní podpoře, flexibilním předpisům a zaměření na integraci této technologie do městského prostředí. To umožnilo jejich rychlejší testování a zavádění, zejména ve velkých městech, kde se již testují například autonomní taxislužby. Naproti tomu Japonci byli při vývoji této technologie opatrnější a kladli důraz na přísné bezpečnostní normy a ochranu osobních údajů. Tento přístup sice zpomalil tempo zavádění, ale Japonsko vyniká v integraci AV technologií s robotikou, a to zejména ve specializovaných oblastech, jako je péče o seniory a logistika. Rozdíné regulační prostředí tak určilo odlišné cesty pro inovace v oblasti autonomních vozidel v dané zemi.
Jak společnosti v Japonsku a Číně řeší problémy spojené s přenosem dat ve vozidle, zejména z hlediska bezpečnosti provozu, zabezpečení údajů a spolehlivosti?
Základem autonomního řízení jsou pokročilé technologie přenosu dat, které umožňují systémům vozidla zajistit požadovaný výkon a spolehlivost. V Japonsku i v Číně automobilky investují velké prostředky do pokročilých palubních sítí, aby se tak vyrovnaly s výzvami propojených vozidel. Japonské společnosti jako Toyota, Nissan a Honda spolupracují s technologickými giganty, jako jsou Microsoft, NTT a Renesas, na vývoji systémů, včetně 5G sítí, které jsou klíčové pro komunikaci vozidel v reálném čase a vylepšené bezpečnostní funkce. Tato partnerství se zaměřují také na zajištění bezpečnosti dat s důrazem na ochranu vozidel před kybernetickými útoky a neoprávněným přístupem. V Číně tyto systémy rozvíjejí zejména přední výrobci automobilů, jako jsou BYD, Nio a Xpeng, kteří často vyvíjejí řešení ve vlastní režii nebo prostřednictvím strategických partnerství. Společnost Xpeng například spolupracuje se společností Alibaba na integraci cloudových technologií, které zlepšují zpracování dat a konektivitu vozidel. Ačkoli obě země kladou důraz na bezpečnost údajů, Čína se zaměřuje zejména na prevenci úniků, které by mohly odhalit citlivé informace zahraničním subjektům, což odráží širší obavy o národní bezpečnost. Japonský přístup se naopak více zaměřuje na ochranu vozidel před vnějšími kybernetickými hrozbami a zajištění spolehlivosti dat v jízdních scénářích v reálném čase.
Jaké jsou hlavní rozdíly v řízení dodavatelského řetězce a strategiích nákupu a zásobování mezi Japonskem a Čínou?
Strategie řízení dodavatelského řetězce a zásobování v Japonsku a Číně odrážejí průmyslovou filozofii a ekonomické prostředí jednotlivých zemí. V Číně společnosti často uplatňují strategii jednoho dodavatele a využívají úzkých vztahů s domácími dodavateli, aby zefektivnily náklady a udržely si kontrolu nad dodavatelským řetězcem. Tento přístup je v souladu s čínským zaměřením na rozsah, rychlost a nákladovou efektivitu, což je rozhodující pro udržení pozice Číny v roli globální výrobní velmoci. Tuto strategii navíc posiluje podpora místních dodavatelů ze strany čínské vlády, která společnostem umožňuje rychle rozšiřovat výrobu a přizpůsobovat se měnícím se požadavkům trhu. Naproti tomu japonské společnosti kladou důraz na strategii zaměřenou na více dodavatelů, která se řídí závazkem ke kvalitě, řízení rizik a dlouhodobým partnerstvím. Japonské automobilky, jako jsou Toyota a Honda, často spolupracují se sítí dodavatelů, aby zajistily potřebné dodávky a odolnost svých dodavatelských řetězců. Tento přístup zmírňuje vliv rizik, jako jsou přírodní katastrofy a přerušení dodávek, což je zvláště důležité vzhledem k zranitelnosti Japonska vůči zemětřesením a dalším environmentálním rizikům. Japonské společnosti navíc kladou důraz na budování důvěry a dlouhodobých vztahů s dodavateli, což vzhledem k úzké spolupráci přispívá ke kvalitní výrobě a inovacím.
Jakou roli má společnost MD ELEKTRONIK v oboru? V čem vidíte naše silné stránky?
Automobilový průmysl se nachází uprostřed digitální transformace. Největší dopad z hlediska dodavatelů představuje skutečnost, že tradiční společnosti již nejsou jedinými hráči. Jejich konkurenty jsou elektronické společnosti s hlubokými softwarovými znalostmi, jako je XIAOMI z Číny nebo SONY z Japonska. A tito „noví výrobci originálních dílů“ jsou schopni využívat nové technologie transformace dat snadněji než tradiční výrobci, což z nich dělá vážného soupeře, zejména když zvážíme největší trendy, jako jsou elektromobily a automatizované řízení. Společnost MD je technologickým partnerem automobilového průmyslu již více než 30 let. Naše pověst je založena na důvěře a spolupráci se zákazníky na úrovni Tier1 i OEM. MD spolupracuje nejen s tradičními výrobci OEM a zákazníky Tier 1, ale také se společnostmi a dodavateli zaměřenými na polovodiče, a to nejen s ohledem na naše produkty. Tento holistický přístup v kombinaci s naší globální působností a perspektivním vývojem produktů z nás činí silného a důvěryhodného partnera pro globální digitální transformaci automobilového průmyslu.
Teddy, moc vám děkuji za tento velmi zajímavý rozhovor!
Budoucnost automobilového průmyslu v Japonsku a Číně
Japonsko a Čína stojí v čele vývoje světového automobilového průmyslu, přičemž každá z těchto zemí si určuje svůj vlastní směr. Zatímco Čína urychleně prosazuje elektromobily a rychle zavádí technologie autonomního řízení, Japonsko v tomto ohledu zaujímá rozvážnější přístup a klade důraz na hybridní technologie a přísné bezpečnostní normy. Tyto rozdíly se projevují i v preferencích zákazníků: Japonsko dává přednost kompaktním a výkonným vozům, zatímco v Číně roste obliba větších a vybavenějších SUV. V oblasti řízení dodavatelského řetězce kontrastuje čínský důraz na efektivitu s japonským důrazem na kvalitu a řízení rizik. Společnost MD ELEKTRONIK hraje díky svému holistickému přístupu a globálnímu působení zásadní roli při podpoře těchto odlišných strategií tím, že poskytuje pokročilá řešení pro přenos dat, která splňují specifické potřeby obou trhů.
Základem budoucí mobility jsou vysoce výkonná a mimořádně spolehlivá datová spojení. Společnost MD ELEKTRONIK stojí v čele těchto technologií a díky mezinárodní síti odborníků zaujímá vedoucí postavení. Kontaktujte nás pro více informací o nejnovějších inovacích!
