Rozhovor s Gerdem Mittermaierem o autonomním řízení, s ním souvisejících inovacích v oblasti palubní elektrosítě a o roli pojišťoven a streamovacích služeb.
„Mnoho poskytovatelů obsahu, jako jsou streamovací služby, bude podporovat a propagovat další rozvoj autonomního řízení, protože cítí obrovský byznys, který se bude na autonomní řízení vázat. Proto si myslím, že se autonomní řízení stane dostupným.“
Tech Talk je série rozhovorů, ve které vám představíme inspirativní osobnosti nejen ze společnosti MD a ze světa technologií, inovací a dalších oblastí. V tomto díle jsme se sešli s Gerdem Mittermaierem, globálním viceprezidentem pro produktový management, trh a výzkum a vývoj ve společnosti MD.
Hovoříme o jeho práci v MD, plně autonomních vozidlech, scénářích jejich využití a potenciálu a možných vlivech na náklady a roli MD v tomto vývoji.
Gerde, řekni prosím něco o sobě. Co tě na tvé práci nejvíce baví?
Po studiu elektrotechniky jsem více než osm let pracoval na různých pozicích v průmyslu polovodičů. V MD pracuji od roku 2008, v různých oblastech jsem zde nasbíral mnoho zkušeností a s novými nápady a přístupy jsem mohl aktivně utvářet budoucnost společnosti. Od roku 2013 jsem zodpovědný za svou současnou oblast produktového managementu a výzkumu a vývoje.
Nejzajímavější na této práci je možnost hrát významnou roli při utváření budoucnosti automobilového průmyslu v oblasti konektivity a komunikace. Stejně jako mnozí jiní vnímám, že toto odvětví prochází od dob vynálezu automobilu před více než 100 lety největším rozvojem. Pro mě není nic zajímavějšího než změna a příležitosti, které tento rozvoj přináší.
Nyní se zaměříme na megatrend autonomního řízení. Jaký je současný stav této problematiky?
Již na prvních automobilových kongresech minulého desetiletí avizovala řada výrobců automobilů plně autonomní vozidlo do konce roku 2020. Rozlišujeme pět úrovní autonomního řízení: od úrovně jedna (manuální řízení) po úroveň pět (plně autonomní řízení; lidský zásah není nutný v žádné situaci).
Pro plně autonomní řízení je zapotřebí několik senzorů, které bezpečně a v reálném čase detekují okolí. V procesu známém jako fúze senzorů se shromažďují data například z kamer, lidaru, radarů a senzorů zrychlení a předávají se do centrálního počítače. Zde získaná data musí centrální počítač vozidla ve velmi krátkém čase zpracovat, aby algoritmus mohl včas učinit správná rozhodnutí. Tento proces musí být mnohem rychlejší, než by to dokázal člověk.
Podle posledních vyjádření se však zavedení úrovně 5 na veřejných dopravních trasách z technických a pojistně technických důvodů zpozdí nejméně do poloviny 30. let 20. století. Ukazuje to i průzkum mezi účastníky kongresu ELIV v Bonnu na podzim 2021.
Plně autonomní vozidla se však již používají v testovacím provozu po celém světě a sbírají se tak první zkušenosti. V USA je třeba zmínit společnost Waymo z Arizony, která v pilotním projektu nabízí taxislužbu pro vybrané osoby, a v Číně je to automobilka AutoX. V Evropě, ve „starém“ automobilovém kontinentu, je v čele automobilka Mercedes-Benz AG se svým prvním schváleným vozidlem úrovně 3.
Kalifornie dokonce nabízí možnost prohlédnout si takzvaný „Autonomous Vehicle Collision Report“ na webových stránkách „Department of Motor Vehicles“ (DMV).
Jak se podle tebe bude tento megatrend vyvíjet?
Rozvoj autonomního řízení je na dobré cestě. K bezpečnému a stabilnímu dosažení úrovně 5 však bude zapotřebí na vývoji ještě hodně práce.
Stále častěji se budeme setkávat s (částečně) autonomně řízenými vozidly na soukromých pozemcích, například u důlních vozidel, kombajnů při sklizni nebo u nakládacích vozidel v přístavech.
Co se týče veřejných dopravních cest, pak kromě technických výzev je tu problém případných nehod, pro které musí zákonodárci vytvořit základ pro právní jistotu. A právě to se bude v různých regionech světa pravděpodobně řešit různě. Globálně působící výrobci OEM musí splňovat celosvětové požadavky.
V současné době jsme v individuálním provozu na úrovni 2+, což znamená asistovanou jízdu, například při předjíždění. Na plně autonomní jízdu v individuálním provozu na dálnicích si budeme muset pravděpodobně ještě chvíli počkat.
Jaké možnosti přináší autonomní řízení?
Autonomní řízení má mnoho výhod, ale také jednu nebo dvě nevýhody. Jedním z nejdůležitějších aspektů v diskusích je cíl snížit počet dopravních nehod, zejména těch těžkých. Reakční doba autonomně řízeného vozidla bude kratší než reakční doba člověka. Kromě toho si budou vozidla vzájemně vyměňovat data, aby umožnila předvídavou a ekologickou jízdu.
„Doba řízení“ je pro mnoho řidičů nevyužitým časem. Jakmile přestane být během jízdy nutný lidský zásah, lze získaný volný čas využít jinak. Mám na mysli kancelářskou práci, ale také četné poskytovatele obsahu, jako jsou streamovací služby, které již cítí ve vzduchu obrovský byznys.
Tím, že se rozšíří konektivita s ostatními vozidly a infrastrukturou, jako jsou semafory, lze optimalizací trasy, zrychlováním a brzděním zajistit ekologičtější jízdu. Tím se také naplňuje ekologická myšlenka, aniž by se změnil typ pohonu.
Výdaje v oblasti elektroniky ve vozidle se budou díky tomuto megatrendu rychle zvyšovat, proto bych se chtěl zeptat, zda si podle tebe bude moci auto s autonomním řízením dovolit každý?
To je velmi zajímavá otázka. Existují zájmové skupiny, které podporují a propagují další rozvoj autonomního řízení. Jako první je třeba zmínit stát, jehož cílem je dále podporovat snižování nehodovosti. Díky plošnému používání vozidel s autonomním řízením se sníží četnost nehod. Tím dojde i k enormnímu snížení hospodářských škod. Pojišťovny na tom mají jistě velký zájem. Zvýšilo by se snad pojistné, kdyby někdo chtěl řídit auto sám manuálně? Nevím, ale podle mého názoru by to bylo docela dobře možné.
Na druhé straně jsou tu poskytovatelé obsahu, jako jsou streamovací služby, které, jak již bylo zmíněno, zavětřili obrovský byznys. Z doby jízdy by se v rámci autonomního řízení stala potenciální doba spotřeby. To znamená, že pomocí platebních modelů lze nabízet a využívat více obsahu.
Rychlost a frekvence přenosu dat se v průběhu autonomního řízení rychle zvýší. Jak se podle tebe musí změnit palubní síť, aby tento vývoj umožnila?
Odborné časopisy již nějakou dobu zmiňují a diskutují nutnost přizpůsobení palubní sítě stále složitějším požadavkům; klíčovým slovem je zde „zónová architektura“. Zónový model pak umožní realizovat ve vozidle více funkcí, aniž by složitost (jednotlivé decentralizované řídicí jednotky, jeden nebo dva centrální počítače, nejrůznější senzory atd.) exponenciálně rostla. Kromě toho se pro lepší sledovatelnost dílů zaměřuje také na automatizaci výroby palubní sítě. V současné době se největší podíl kabelových svazků vyrábí ručně v zemích s nízkými mzdami. Kromě toho budou v elektromagnetickém prostředí nutné stále vyšší rychlosti přenosu dat. To povede k další optimalizaci konektorů a kabelů v oblasti mědi. V některých oblastech navíc do vozidla pronikne i optický přenos dat. První standardy pro tuto oblast se již diskutují a definují ve skupinách IEEE.
Gerde, na závěr ještě jedna otázka: Jak se na změny připravuje MD?
Společnost MD je již léta známá svým zaměřením na vysoce automatizovanou výrobu kabelových souborů. Modulární koncept nám umožňuje rychle reagovat na měnící se požadavky na objem a komponenty. Náklady na přípravu lze tak snížit. Společnost MD navíc již v roce 2012 zahájila vývoj prvního systému kabeláže náprav, který umožňuje systémovou sledovatelnost na úrovni dílů. Tu lze použít pro nezbytné požadavky. Mám na mysli výpočty FIT (Failure in Time) a MTTF (Mean Time to Failure, střední doba mezi poruchami). Kromě toho neustále rozšiřujeme naše produktové portfolio o komponenty s ještě vyššími přenosovými rychlostmi. Kromě systémů na bázi mědi, jako je C-KLIC, proto již nyní vyvíjíme řešení pro optický přenos dat pro případ, že by přenosové médium na bázi mědi přestalo v budoucnu v některých aplikacích stačit.
Vzhledem k silnému nárůstu poptávky po koaxiálních a vícežilových kabelech v automobilovém průmyslu také neustále pracujeme na dalším rozšiřování našich výrobních kapacit po celém světě.
Gerde, velké díky za velmi zajímavý rozhovor!
Technologický pokrok a nové způsoby pomohou prosadit autonomní řízení na trhu
Autonomní řízení vyžaduje mnoho dalších sofistikovaných technologií, jako je fúze senzorů ve vozidle. Reakcí na tento vývoj v oblasti palubní sítě je „zónová architektura“. Aby se náklady na tyto věci udržely pod kontrolou, uvažuje se o možných cestách k úsporám nebo o křížovém financování v několika směrech: Autonomní řízení na jedné straně zvyšuje bezpečnost, což znamená snížení nákladů na pojištění, a na druhé straně lze čas „za volantem“ využít produktivně nebo ke sledování médií. Poskytovatelé streamingových služeb zde již vidí potenciál pro nové prodejní kanály. Jako dodavatel udržuje MD náklady na co nejnižší úrovni díky neustále se zvyšující úrovni automatizace. Kontaktujte nás a dozvíte se více o tom, jak MD zpřístupňuje autonomní řízení!