Tech Talk je série rozhovorů, ve které vám představujeme inspirativní osobnosti nejen ze společnosti MD ELEKTRONIK, ze světa technologií, inovací a dalších oblastí.
V tomto vydání jsme se sešli s Wolfgangem Reitsamerem, který zastává pozici Global Vice President Sales International Customers ve společnosti MD. Budeme mluvit o jeho práci v MD, dopady současné geopolitické situace na dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu a jak se OEM výrobci a dodavatelé na tyto výzvy připravují.
Wolfgangu, řekni prosím něco o sobě. Co tě na tvé práci nejvíce baví?
V MD pracuji už 13 let. Celou dobu v oblasti prodeje. Od roku 2016 se zaměřuji na získávání nových zákazníků na globální úrovni. V uplynulých letech byly v jednotlivých regionech vytvořeny organizační struktury a nově získaní zákazníci se již stali pro společnost MD klíčovou oporou. I po téměř deseti letech ve stejné funkci mě stále baví získávat a přesvědčovat nové zákazníky, spolupracovat s mnoha různými kulturami a to, že se neustále zvyšuje internacionalizace MD.
Geopolitická situace ještě nikdy nebyla tak rozbouřená jako teď. Jak se to projevuje v dodavatelských řetězcích v automobilovém průmyslu?
Situace je už několik let napjatá a složitá. K této neklidné globální situaci neustále přispívají i konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Automobilový průmysl ovlivnila především válka na Ukrajině. Konkurenceschopnost Evropy netrpí pouze rostoucími náklady na energie v důsledku ztráty dodávek ruského plynu. Automobilový průmysl přišel o výhodnou výrobní lokalitu na Ukrajině, která byla na nejlepší cestě stát se klíčovou oporou ve východní Evropě. Došlo k uzavření a prodeji výrobních závodů a dodavatelé v automobilovém průmyslu museli znovu investovat, např. v severní Africe. Dodavatelské řetězce se proto musely zcela změnit.
V posledních týdnech trh zaměstnávala také nevyzpytatelná celní politika USA, o čemž svědčí mimo jiné volatilita na akciových trzích. Sankční cla jsou pro globálně propojený automobilový průmysl pohromou, protože než je auto nakonec vyrobeno, dodavatelské řetězce procházejí řadou hranic. Tato rostoucí nejistota ohledně spolehlivých globálních obchodních pravidel vede nyní mimo jiné k tomu, že mnoho společností dělá své objednávky dříve, než je třeba, nebo si pro jistotu vytváří bezpečnostní zásoby, aby tak předešly možným výpadkům dodávek. Například společnost Apple v březnu 2025 přepravila letecky přibližně 1,5 milionu iPhonů (asi 600 tun) z Indie do USA, aby se vyhnula hrozícím americkým clům ve výši 26 % na import z Indie. To je však jen krátkodobé řešení. Ve středním až dlouhodobém horizontu bude mnoho účastníků trhu, včetně automobilového průmyslu, směrovat své hodnotové řetězce více regionálně, což je opět spojeno s vysokými investicemi. Geopolitické napětí tedy zpočátku zvyšuje především náklady v rámci celého hodnotové řetězce, což omezuje finanční prostor všech zúčastněných a ohrožuje jejich odolnost vůči možným větším problémům v budoucnosti.
Jaký vliv budou mít cla na poptávku na automobilovém trhu a celosvětový prodej? Jaký máme očekávat vývoj cen?
Cla zpravidla téměř vždy vedou ke zvýšení koncových cen. Buď přímo prostřednictvím příplatků, nebo nepřímo prostřednictvím změn ve výrobních a logistických řetězcích. Globální plánování odbytu se stává složitější, realizace úspor z rozsahu jsou obtížnější. To má vliv na strukturu cen na automobilovém trhu, a tedy i na poptávku. V objemovém segmentu jsou postiženy zejména modely střední cenové kategorie, u nichž má cenová přirážka 15 až 25 % významný vliv na rozhodování o koupi, a vede tak k poklesu poptávky. U prémiových vozidel je efekt cla obecně nižší. Zákazníci jsou zde k cenám tolerantnější. Dále je vzhledem k vysoké míře individualizace a požadavkům na kvalitu, při současně nízkých objemech, patrné, že v tomto segmentu se obecně více spoléhá na síť menších, spíše regionálních dodavatelů, což negativní efekty dále omezuje. V USA a zejména v Evropě může naopak profitovat vstupní segment, který je prostřednictvím protekcionistických opatření nepřímo chráněn před ještě levnější konkurencí. Ve střednědobém horizontu se však i v tomto segmentu situace zkomplikuje. Díky méně složité technologii je zde snazší budovat výrobní kapacity na nových trzích, jak ukazuje příklad nové továrny společnosti BYD v Maďarsku, která by měla být otevřena ještě v roce 2025. Obchodní politika se proto při strategickém plánování výrobců automobilů stává stále více rozhodujícím faktorem.
Jakou roli hrají v současných strategiích zadávání zakázek výrobců OEM a dodavatelů dual sourcing, friendshoring a nearshoring?
Všechny tři strategie jsou navrženy tak, aby pomohly minimalizovat nebo rozložit rizika a také pracovat efektivněji. Dual sourcing, tedy nákup stejných komponent od nejméně dvou různých dodavatelů, je již dlouho běžným způsobem rozložení rizika. Nearshoring, tj. přemístění výroby blíže k hlavním odbytovým trhům, nabývá v posledních letech na významu. To bylo vyvoláno krizí způsobenou koronavirem, která způsobila prudký nárůst nákladů na logistiku. Na jedné straně jde o zkrácení přepravních tras, což je v době přísných předpisů týkajících se emisí CO2 stále aktuálnější, ale na druhé straně zde hraje roli i minimalizace rizik. Pokud budou USA i nadále pokračovat ve své celní politice, bude v budoucnu v severoamerickém regionu stále častěji docházet k nearshoringu a firmy se tak vyhnou clům. V případě friendshoringu vstupuje do hry ještě jeden aspekt. Společnosti cíleně přesouvají své dodavatelské řetězce do zemí s podobnými politickými hodnotami, stabilními rámcovými podmínkami a srovnatelnou ekonomickou orientací. Cílem je dále snížit riziko politických konfliktů nebo nežádoucích závislostí. Z tohoto trendu v rámci probíhajícího obchodního konfliktu mezi USA a Čínou těží v současné době Indie a další země jihovýchodní Asie. V některých případech se friendshoring a nearshoring překrývají, protože tyto lokality jsou si často geograficky bližší. Dobrým příkladem jsou výrobní závody evropských výrobců OEM a dodavatelů v sousedních zemích na východě. Tyto země jsou považovány za politicky stabilní partnery se srovnatelnými hodnotami a hospodářskými vazbami. Firmy zároveň těží z blízkosti k evropským automobilovým závodům, z dobré infrastruktury a kvalifikované pracovní síly.
Má současný geopolitický vývoj negativní dopad i na nákup surovin a logistiku?
Ano, například Rusko a Ukrajina byly až do roku 2022 hlavními dodavateli důležitých surovin, jako je neon pro výrobu polovodičů, železná ruda, hliník a měď. Historicky zavedené dodavatelské řetězce musely být ve velmi krátkém čase reorganizovány. Evropská unie za tímto účelem založila Evropskou alianci pro suroviny, jejímž cílem je diverzifikovat zásobování kritickými surovinami a posílit domácí výrobu. V Bitterfeldu-Wolfenu v Sasku-Anhaltsku se staví první evropská rafinerie lithia, která bude vyrábět až 20 000 tun hydroxidu lithného ročně, což je množství, které by stačilo pro baterie přibližně 500 000 elektromobilů. Cílem je snížit závislost na Číně. Podobnou situaci lze pozorovat i u mědi. V roce 2023 se v Číně vyrobilo přibližně 45 % světové mědi, která je klíčovou součástí palubní sítě. Mimochodem, 50 % mědi se recykluje v Německu, což je velmi rozumné a ekologické opatření ke snížení závislosti na dovozu.
V odvětví logistiky bude v budoucnu hlavním tématem ochrana globálních námořních tras, neboť signály z Washingtonu jsou jasné: USA budou i nadále omezovat své globální aktivity v této oblasti a zároveň zvyšovat potenciál konfliktu, např. s povstalci Hútíů v Jemenu, kteří nedávno provedli útoky na velmi důležitý přístup k Suezskému průplavu. Dalším příkladem je Malacký průliv, kterým je přepravováno 20–25 % celosvětového námořního obchodu. Na dovozu surovin, které jsou touto cestou přepravovány, jsou silně závislé zejména japonské a korejské automobilky. Historicky je tato námořní oblast jedním z ohnisek pirátství a navzdory zvýšené přítomnosti námořnictva zde stále existuje riziko přepadení nebo dokonce teroristických útoků na lodě. V budoucnu bude nutné přesně analyzovat rizikové situace, aby dodavatelské řetězce byly efektivní, ale zároveň robustní.
Do jaké míry může technický vývoj a inovace zmírnit tyto závislosti, zejména v oblasti konfekce kabelů a výroby palubních sítí?
Ústředním prvkem je zavedení architektury zónových architektur palubní sítě a efektů, které s sebou přinášejí. Vozidlo je rozděleno do různých zón, z nichž každá má místní řídicí jednotky. Kromě dalších výhod se tím zkracují kabelové trasy, výrazně se zjednodušuje systém palubní sítě, a tím se snižuje i spotřeba materiálu. K tomu se přidává miniaturizace mnoha komponent. Tenčí kabely a menší konektory nejen šetří místo, ale umožňují také další úspory materiálu a hmotnosti. Další pákou na straně výroby je zvyšující se automatizace. Automatizované výrobní procesy snižují potřebu manuální práce, zvyšují efektivitu a flexibilitu výroby a umožňují flexibilnější volbu umístění – blíže k prodejním trhům a dále od geopoliticky rizikových oblastí. To posiluje odolnost dodavatelských řetězců a pomáhá rychleji reagovat na změny na trhu. Nicméně palubní sítě ve své zvláštní, amorfní struktuře budou i v budoucnu silně závislé na manuální práci, a tedy na místech výroby s levnou pracovní silou, i na delších dodavatelských řetězcích.
Co přesně dělá společnost MD ELEKTRONIK, aby byla co nejlépe připravena na všechny geopolitické situace?
V uplynulém desetiletí otevřela MD tři nové závody ve všech regionech klíčových pro automobilový průmysl: v Severní Americe, východní Evropě a Číně. Tím sledujeme strategii „local for local“, tedy lokální výroba pro lokální trh. Pokud je to možné, suroviny a komponenty odebíráme v bezprostřední blízkosti našich výrobních závodů a od několika dodavatelů. Tím se minimalizuje závislost na globálních dodavatelských řetězcích a snižují se logistické náklady a závislost na jednotlivých dodavatelích. Kromě toho se celosvětově spoléháme na výrobní zařízení, která jsme sami vyvinuli a postavili, která jsou optimálně přizpůsobena požadavkům, zajišťují jednotné celosvětové standardy kvality a dále snižují naši závislost na externích společnostech. Kromě organizačních a strukturálních opatření vyvíjíme a vyrábíme v MD také vlastní výrobky, které splňují rostoucí požadavky na velikost, výkon a efektivitu zdrojů. V neposlední řadě uplatňujeme aktivní a prozíravé řízení rizik. Průběžně analyzujeme potenciální geopolitické rušivé faktory, vyvíjíme alternativní scénáře a vypracováváme konkrétní pohotovostní plány. Tímto způsobem zajišťujeme, že pro naše zákazníky zůstaneme spolehlivým partnerem i v náročných dobách.
Wolfgangu, moc děkuji za zajímavý rozhovor!
Snížení závislosti a rozložení rizik – jak automobilový průmysl řeší geopolitické výzvy
Napjatá geopolitická situace, kterou charakterizují konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nevyzpytatelná celní politika USA, nutí automobilový průmysl k radikálnímu přenastavení globálních dodavatelských řetězců. Rostoucí náklady na energie, obchodní překážky a politická nejistota vedou k vyšším výrobním nákladům a klesající odolnosti v celém hodnotovém řetězci. Na významu nabývají strategie, jako je dual sourcing, nearshoring a friendshoring, aby se rozložila rizika, stabilizovaly dodavatelské řetězce a zároveň aby bylo lépe dosaženo cílů v oblasti CO₂. Technické inovace, jako jsou zónové architektury palubních sítí, miniaturizace a automatizované výrobní procesy, zároveň pomáhají snížit spotřebu materiálu a flexibilněji volit výrobní lokality. MD ELEKTRONIK sází na globální strategii „local-for-local“, vlastní výrobní zařízení a aktivní řízení rizik, aby zůstala spolehlivým partnerem i v náročných dobách.
Extrémně výkonné a mimořádně spolehlivé datové spoje jsou základem mobility zítřka. Společnost MD zaujímá v těchto technologiích vedoucí pozici a pokračuje v jejich vývoji prostřednictvím mezinárodní sítě odborníků.
Kontaktujte nás a zjistěte více o nejnovějších inovacích!
O Wolfgangu Reitsamerovi
Wolfgang Reitsamer je vedoucím mezinárodního prodeje ve společnosti MD. Jeho úkolem je získávat pro MD nové zákazníky a průběžně s nimi rozvíjet obchod. Během posledních šesti let k tomu vytvořil organizační a technické podmínky, zejména ve spolupráci se svými kolegy v Severní Americe a Asii. Má za sebou více než 20 let zkušeností v oblasti prodeje, z toho 14 let v automobilovém průmyslu. Kromě úzkého kontaktu s mezinárodními klienty a práce v globálním týmu ho velmi baví jeho hlavní úkol, a to každodenní strategické a operativní rozšiřování klientské základny MD.
